Myšlenky na neděli

Slova svatého evangelia podle Matouše:

• ²⁸„Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici!‘
  
• ²⁹On odpověděl: ‚Nechce se mi.‘ Ale potom toho litoval a šel.
  
• ³⁰Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane.‘ Ale nešel.
  
• ³¹Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?“ Odpověděli: „Ten první!“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království.
  
• ³²Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu.

Úryvky kázání jáhna z kostela sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem

...když k mé velké radosti jsem viděl jednoho člověka, který začal tak opatrně, a také svým způsobem až k té poslední fázi svého života, se vracet k Pánu Ježíši a také, jak mě velmi zabolela poznámka, kdy jeden z těch velmi horlivých řekl: "No pane jáhen, viděl jste toho XY, on začal chodit do kostela, no to je strašný. To je strašný, víte co to je za člověka?", povídám "Vím, ale vždyť i pro něj se Pán Ježíš obětoval na kříži."...

... nejen z těch sdělovacích prostředků, že "ta církev..., ten papež..., ti věřící..." jsou špatní. Tím kritizují ti lidé Boha, vždyť koho reprezentuje církev, koho reprezentuje papež, ale také z toho vyplývá otázka: "Koho reprezentuji já?". A tak se zamysleme v rámci toho dnešního Božího slova, nad svým vyznáním, svým mluvením, nad tím, jestli nezavdáváme příčinu těm, kteří Pána Boha neznají, aby takhle o něm mluvili. Na prvním místě musíme věřit a důvěřovat Boží prozřetelnosti, i když se kolem nás dějí věci, které se nám zdají nespravedlivé, pak musíme věřit a doufat, že Bůh je skrze tyto průšvihy, přivádí k sobě. Musíme důvěřovat Bohu - slova svatého Pavla - v míru buďte jedné duše, jednoho smýšlení - a tím máme šanci dojít k tomu třetímu synu, který v evangeliu není jmenován. Ti kteří máte děti a vnoučata, tak víte jak těžko snášíme, když nám na naši radu řeknou "Ne! To já nikdy neudělám" a jakou máme velkou radost, když to udělají...

1. čtení (Ez 18, 25-28)

• ²⁵Vy však říkáte: ‚Cesta Panovníkova není správná.‘ Nuže, slyšte, dome izraelský: Má cesta že není správná? Nejsou to vaše cesty, jež nejsou správné?
  
• ²⁶Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a dopouští se bezpráví, umře za to; zemře pro své bezpráví, jehož se dopouštěl.
  
• ²⁷Když se však svévolník odvrátí od své zvůle, jíž se dopouštěl, a jedná podle práva a spravedlnosti, zachová svou duši při životě.
  
• ²⁸Prohlédl totiž a odvrátil se ode všech svých nevěrností, jichž se dopouštěl; jistě bude žít, nezemře.

2. čtení (Flp 2, 1-11)

• ¹Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:
  
• ²dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
  
• ³v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
  
• ⁴každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
  
• ⁵Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši:
  
• ⁶Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
  
• ⁷nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
  
• ⁸se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
  
• ⁹Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
  
• ¹⁰aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí –
  
• ¹¹a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.