Pane, všecko je připraveno a všecky zveš: také mě.
A přece mám po ruce všelijaké omluvy.
Vím, že to nejde bez tebe,
a přece se omlouvám:
Teď je to neb ono důležitější nežli ty.
Pokouším se oklamat
sebe i tebe.
Jindy ti budu zcela k dispozici,
jen ne dnes,
teď mám zas nějakou naléhavou povinnost.
A tak se od tebe vzdaluji.
Mohl by nastat okamžik,
kdy už nedostanu žádné pozvání,
kdy pošleš svého posla někomu jinému.
Pane, nedělej to.
Pošli znovu svého posla ke mně,
aby mě přivedl,
i kdybych se vzpíral.
Vkládám svou svobodu do tvé ruky;
tam je lépe chráněna,
než u mne.
Chci se modlit tak,
jak se modlil jeden světec:
Pane, až dosud si mne vedl
po cestách, které jsem neznal.
Veď mne teď, ať vidím nebo nevidím
po cestě milosti.
Tobě je snazší dovést mě tam,
kam ty chceš.
Ty mě snáze můžeš zadržet před tím,
kam mě vede má touha.
Jan Merell, Setkání s Ježíšem, s. 168.
