Myšlenky na neděli

Třetí neděle adventní a čtvrtá postní se nazývají radostnými. Obě jsou jakýmisi červánky přicházejících svátků. V dnešním světě je stále více zábavy a přitom s tále méně radosti. V ráji strojů unavuje volný čas víc jak práce. Co je to vlastně křesťanská radost ? Radost není dobrá nálada. Radost není umění bavit druhé. Radost není optimismus, že všechno dobře dopadne. Radost není trénink v pozitivním myšlení. Radost není ono anglické heslo - vždy s úsměvem. Radost je něco víc. Radost pochází z proměněné bolesti. Důvodem radosti je skutečnost, že Pán je blízko. Někdy tam, kde bychom to vůbec nečekali. Tam, kde všechny lidské možnosti selhaly, si najednou uvědomíme, že nejsme ztraceni. Pro křesťana existuje něco víc než spokojenost se sebou a světem. Existuje stálá radost z Boha, kterou nám nikdo nemůže vzít. Právě tuto radost z Boha, jaký je a co dělá, tuto radost dlužíme světu víc než morálku. Možná že budeme pravými Kristovými učedníky teprve až v našich kostelích budou zaznívat tři citoslovce : AHA, Ó, HAHA.

- AHA, když pochopíme jádro věci;

- Ó, když s úžasem zmlknu před tajemstvím a řeknu díky;

- HAHA, když se zasměju sám sobě a svým modlám

Hlavním nepřítelem víry není ateismus, ale naše modloslužba. Modla je všechno, co chce, abychom to brali vážněji než si to zaslouží, bez čeho si myslíme, že to v našem životě nepůjde. Modly jsou prostředky, které chtějí být cílem. Lidský humor je pochopení Božího smíchu nad tím, jak chceme, aby naše úspěchy a neúspěchy, vítězství a prohry, přání a zklamání byly brány smrtelně vážně. Humor je nejen koření života, ale také projev svobodné víry v Boha, který jediný je opravdu nepostradatelný. Mysleme na to, když odcházíme od vánoční svaté zpovědi. Máme odpuštěny hříchy, ale osvobozeni budeme teprve tehdy až se spolu s Bohem začneme smát všem našim modlám včetně těch náboženských. Když je středem našeho života Kristus, pak všechno v našem životě uspořádá kolem Něho. Pokud jsme však udělali důležitými sami sebe místo Krista, pak nic nebude v našem životě dávat smysl. Zahyneme v absurditě. Ježíš Kristus je nejvyšší a věčné dobro, bez něhož není žádné dobro a z něhož pochází všechno dobro. Dokud toto nepochopíme, nic nepochopíme.