Myšlenky na neděli

Spojme si to, co jsme slyšeli v prvním čtení s tím, co jsme slyšeli v evangeliu. Samuel se setkává s Bohem v chrámě. Učedníci Jana Křtitele jdou s Ježíšem k němu domů.
Chrám a domov spolu souvisí. Setkání s Kristem v chrámě nám má pomáhat, abychom byli s Ním také doma. A naopak nenaleznu Boha doma, nenaleznu Ho nikde jinde. K čemu je cesta, která nevede do kostela? Středem obce není hřiště, hospoda, obecní úřad, pošta, obchody. Středem obce je kostel. Být pět minut před začátkem bohoslužby v kostele není jen skutek ohleduplnosti vůči druhým, ale také potřeba vlastního srdce a duše nás samotných. Když jsem doma, měl bych svými myšlenkami a touhami občas zaletět do chrámu, abych se nestal malicherným.  Když jsem v chrámě, měl bych se modlit za domov. Děkovat za domov. Prosit za domov, aby byl společenstvím pomoci, zájmu, sdílení se, obětavé lásky, práce a modlitby. Vzorem nám je nazaretská rodina.  Existují domácí rituály, které napomáhají dobře prožité mši svaté v kostele a získání plodů Nejsvětější oběti : růženec, četba nedělních textů a komentářů, modlitba za kněze, prosba o dary Ducha svatého v přípravě na kázání, dostatek spánku, příprava oblečení, společné posezení u svátečnějšího jídla, pokud je to možné, společná cesta do kostela a z kostela. Tak jako milování muže a ženy má předehru a dohru, ještě více potřebuje mše svatá nápadité předehry a dohry. Ve službě Bohu má být nejen duše, ale i tělo. Záleží na tělesném oblečení a postoji. Nitro člověka se odráží navenek, ale opak také funguje. Donutím-li se k úsměvu, dokážu-li se vhodně obléci, nejsem-li po plese se zbytkovým alkoholem v kymácejícím se a zívajícím postoji, pak mám naději, že budu při mši svaté Bohem velkoryse obdarován.