1.Křesťané jsou lidé, kteří žijí podle Desatera. Nežijí. Křesťané mají stejná pokušení, stejné problémy a stejné pády jako ostatní lidé. Rozdíl je snad v tom, že si křesťan je nebo měl by být více vědom, že nežije správně. Tvrzení nikoho jsem nezabil, nikoho jsem neokradl, žiji dobře, říkají častěji ateisté než křesťané. Církev říká, že jediný, kdo je bez hříchu je Ježíš Kristus a Panna Maria, ale ateista z toho nevyvozuje žádné důsledky a stále znovu se diví, že se křesťanům bezhříšnost nedaří.
2.Křesťané si myslí, že jsou lepší než ateisté. Nemyslí si to. Na začátku každé mše svaté je vyznání Bohu, že hřeším a nekonám, co mám konat. V debatách se vždy poukazuje na existenci morálních ateistů a nemorálních křesťanů, kupodivu žádný ateista nesrovnává morální křesťany a nemorální ateisty, jakože obojích je kolem nás plno. Mnoho ateistů odmítá se stát křesťany kvůli selhání různých křesťanských králů, papežů a kněží, kupodivu odmítají opustit tábor ateistů po krutovládě Stalina a Hitlera. Co to tedy opravdu znamená být křesťanem a nebo být ateistou ?
3.Křesťan se vyzpovídá a pak jde hřešit dále. To není omyl, ale pravda. Zpověď ovšem není legalizace zla. Důležitým momentem svaté zpovědi je lítost, kdy nejsem schopen bez rozpaků se podívat na svou minulost, kdy toužím napravit, co napravit lze, a omluvit se za to, co napravit nelze. To, že se mi to nedaří je jiná věc. Cílem křesťanství není vytvořit člověka bez hříchu. To nejde. Cílem křesťanství je člověk žijící vztah k Bohu.
4.Co je slyšet z kazatelny při náhodné návštěvě kostela, je oficiální nauka církve. Samozřejmě není. Kdo se chce dozvědět, co katolická církev hlásá, musí si koupit katechismus. Návštěva neznámého kostela je sázka do loterie. Nejde jen o to, že by kněží vědomě říkali lži, ale mohou věci říkat neúplně, jednostranně a nepřiléhavě.
5.Papež zakazuje používat kondomy v Africe a tím přispívá k rozšiřování AIDS. Nepřispívá. Naopak vyzývá k partnerské věrnosti, což by epidemii AIDS dokázalo účinně zbrzdit. Pokud by někdo měl rozdávat kondomy v Africe, měly by to být vládní a nevládní organizace. Je otázkou, kolik kondomů rozdali v Africe všichni ti, kteří papeže kritizují. Pokud něco považuji za důležité, měl bych to udělat já sám. Papež je představitelem katolických křesťanů, a tedy ateisté, protestanté a příslušníci nekřesťanských náboženství se jeho názory tak jako tak nemusí cítit vázáni, což platí v Africe stejně jako v Evropě. Co se týká katolických křesťanů, velmi důležitým morálním kodexem křesťanství je Desatero se svým přikázáním manželské věrnosti. Naopak ve srovnání s Desaterem je relativně málo důležitým přikázáním zákaz antikoncepce. Pokud by někdo neposlechl velmi důležité a velmi závazné přikázání Desatera a měl sex mimo manželství, nemá vcelku důvod, proč by měl úzkostlivě lpět na méně závazné představě nepoužívání antikocepce. Kdo se už jednou rozhodl spolknout velblouda, nemusí si činit starosti s cezením komára. Sex s mimomanželským rizikovým partnerem porušuje hned dvě přikázání: nezabiješ a nesesmilníš. A jaký by to mělo smysl porušovat Desatero a lpět na drobnosti ? Opravdu si někdo myslí, že církev je tak zabedněná, že je proti antikoncepci, když jde o život ? Nekatolíci se cítit vázáni papežem nemusí tak jako tak a katolíci, když už cítí potřebu porušit Desatero, také ne ! Nejde jen o to provozovat sex stejně a jinak a ještě jinak a více a bezpečněji, spíše jde o to, zda nám skutečně přinesou životní štěstí různým způsobem střídaní partneři.
6.Kněží a křesťané se snaží všechny ateisty obrátit „na křesťanství“. Ví Bůh, že ne. Bůh si váží lidské svobody, a proto to musí dělat i křesťané. To, o co se křesťané snaží, je povzbuzování ateistů, ať svůj názor dotáhnou a promyslí do konce a do důsledků. Církev není politická organizace, i když se její členové tak někdy chovají.
7.Kněží mají ve své víře jasno. Nemají. Ateisté mají jasnou představu, jak by měl kněz vypadat, co má dělat a nedělat, co říkat a neříkat. Ateistu ani nenapadne, že by kněz mohl mít své vlastní otázky a pochybnosti víry. Kněz je pro ateistu hlásná bezduchá trouba Vatikánu. Ateista i katolík mají tendeci korigovat spíše kněze než svou představu.
8.Křesťané se nutně přetvařují, protože přece žádný Bůh není. Ateista si neumí představit, že by kněz doopravdy v Boha věřil a z víry si tedy dělá jen byznys ohlupováním prostých oveček nebo někomu sedl na lep. Vysvětlení, že tomu je proto, že v to skutečně věří, ateistu zpravidla nenapadne. Na mysl by potom přicházely další znepokojivé otázky.
9.Je všeobecně známo, co je to křesťanství, o co křesťané usilují a jaký je jejich Bůh. To zpravidla ateisté neví, i když si myslí opak. Obvyklým postojem ateistů je nejprve popsat nějakou hloupou představu Boha a pak s touto představou úspěšně bojovat. V závěru debaty se ateista s věřícím překvapivě shodne, že tento bůh neexistuje. Ve sdělovacích prostředcích jsou křesťané prezentováni jako hnutí usilující o restituce majetku, vlastnění katedrály, zakazující sex před svatbou, antikoncepci a potraty, tedy cosi jako okrašlující moralizující spolek. Svědčí to bezděky o tom, čím je mysl spoluobčanů zaplněna především. To první, co opravdové křesťany zajímá, je Bůh, tajemství víry, nekonečno a posvátno. To druhé je odpověď na existenciální otázky, proč jsem, odkud jsem a kam směřuji a teprve na třetím místě je morálka.
10.Katolická církev je jednotná monolitní organizace. Není. Církev má různé proudy, hnutí, spirituality, spory atd. Církev je do mnoha stran vlnící se moře, není sevřený pochodující šik. Katolická církev není sekta s jedním názorem. V základních věcech, například zda existuje Bůh a lidská duše bývá shoda. Ale je vhodné, aby si ateista udělal dobrý průzkum, co si pod slovy „Bůh“ a „lidská duše“ věřící představují. Asi bude překvapen.
11. Náboženství je opium lidstva. Opak je pravdou. Opium se stalo náboženstvím lidstva. Copak někde jsou úplně a skutečně šťastní ateisté, kteří znají cíl dějin a náboženství jim to jen kazí ? Přinese nám něco úlevu od nepokojného hlasu v duši déle než na pár minut ? Můžeme utéci před sebou samým do sportu, nakupování atd. ?
12.Katolická církev udržuje lidi v nevědomosti a brání svobodnému vědeckému bádání. Víra je neslučitelná s vědou. Proč právě církev zakládala univerzity ? Zakladatel genetiky je mnich Gregor Mendel. Základy přírodovědy položil svatý Albert Veliký. Nikoli navzdory církvi, ale díky církvi máme katedrály a umělecká díla.
Marek Vácha, Modlitba argentinských nocí, s. 126nn
