Téma doby

PROGRAM PŘÍPRAVY NA JUBILEUM

Ke každému přípravnému roku se váže kromě tématu také jedna ze ctností.

Přípravný rok: Boží slovo

– umět se ztišit a slyšet, slyšené přijmout - to nazývá sv. Benedikt poslušností

1. rok 2011: křest

Doporučené období nebude celoroční, ale intenzivnější období prvního roku bude doba postní a vyvrcholí obnovou křestního slibu o Velikonocích.

– odvaha patřit Kristu, křesťanská identita, statečnost a věrnost

2. rok 2012: biřmování

Ve druhém roce bude soustředěná pozornost na svátost biřmování v době velikonoční a vyvrcholí obnovou biřmování o Letnicích.

– zodpovědnost dospělých křesťanů nejen za svou spásu, ale i za církev a společnost

3. rok 2013: eucharistie

Ve třetím roce zaměřeném na eucharistii bude vrchol kolem svátku Těla a Krve Páně spojený s eucharistickým kongresem majícím více fází: farnost, diecéze, národní.

– vděčnost nejen lidem, umět vidět Boží dary, radovat se z nich, děkovat a chválit, na Boží dar odpovědět darováním sebe – obětí

Sv. Cyril a Metoděj

Chtěl bych se s Vámi zamyslet nad dílem těchto světců, jejich přínosem pro Velkou Moravu a vlivem pro dnešní svět.

Budu předpokládat, že takové ty obecně známé informace o nich už znáte, takže se o nich zmiňovat nebudu, pokud by jste si chtěli přečíst jejich životopis, tak je v sekci svátky pod tímto odkazem: http://hkspolco.hys.cz/hk_krestanske_svatky/show/20

Co přinesli tito světci na Velkou Moravu?

Nejčastější odpovědí na tuto otázku je, že nám přinesli víru. To je sice pravda, ale je potřeba to ještě trošku upřesnit.

Když kníže Rostislav prosil byzantského císaře Michala III. o biskupa a učitele napsal mu toto: "Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona, ale nemáme takového učitele, který by nám vyložil pravou křesťanskou víru, aby i jiné země, pozorujíce to, nás napodobily. Tak nám, vladaři, takového biskupa a učitele pošli, neboť od vás se vždy dobrý zákon šíří do všech krajů“. Z toho lze usoudit, že již Velká Morava víru měla. Tak co tedy ve skutečnosti Konstantin a Metoděj udělali s vírou velkomoravanů?

Oni nám víru "otevřeli". Víra tady sice byla, ale jen prostá a malá, lidé tomu moc nerozuměli, zřejmě jediné čemu při mši rozuměli, byla modlitba Otče náš. Ještě totiž před příchodem sv. Cyrila a Metoděje zde působili učitelé křesťanské víry z Vlach, Řecka a Německa, ti však měli spíše namysli politické zisky pro své německé pány, než pokorné zvěstování čistého učení Spasitele Krista. Proto kníže Rostislav prosil o biskupa a učitele, který otevře a ukáže lidem pravou víru.

Jak nám Cyril a Metoděj otevřeli víru?

Jednou z cest bylo kázat slovo Boží ve slovanském, tedy srozumitelném jazyce. Věděli totiž, jednak že budou více naslouchat, a zároveň se rychleji a ve větším množství obrátí k pravé víře.

Ale Konstantin věděl, že pouze kázání stačit nebude, protože lidi potřebují také Slovo Boží na dosah ruky, proto se rozhodli přeložit Bibli do slovanského jazyka.

„Slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. Jako bez světla radost mít nebude oko, patřící na všechno stvoření Boží, neb vše není ani krásné ani viditelné, tak i každá duše bez knih, neznající zákona Božího, zákona písem duchovního, zjevující ráj Boží...“

Zde byl ale problém, že sice existoval místní jazyk, ale pouze v mluvené formě, neměli ještě žádné své oficiální písmo (měli sice několik druhů písma v různých krajích, ale žádné oficiální), takže bylo potřeba v ohromně krátké době vymyslet písmo, přeložit Písmo svaté do slovanského jazyka a rychle toto písmo rozmnožit. A tady se ukazuje obrovská inteligence Konstantina. Potřeboval rychle vymyslet písmo, které se bude snadno pamatovat, snadno psát, snadno číst a které se bude psát hlavně rychle. Takže aby se to dobře pamatovalo, tak část abecedy (24 grafémů) převzal z řečtiny a hlásky, které řečtina neměla, jako například ž nebo č, převzal hebrejštiny případně ještě z jiných jazyků. Jediné písmeno z celé abecedy, které sám vytvořil je "A" a to tak, že začal znamením kříže, takže původně A vypadalo jako kříž; takže hlaholice je křesťanská abeceda. Dalším důmyslným činem konstantina bylo to, že každému písmenu připadla právě jedna hláska, čož zajistilo, rychlé naučení psaní, ale i čtení písma, a to máme i dnes. Zatímco u nás umí každé průměrné dítě ve třetí třídě číst a psát, v jiných zemích, jako např. v Anglii, nebo Francii mají ještě v 7. třídě jako předmět čtení a psaní. Takže vytvořil abecedu, teď bylo potřeba ve velice krátké době přeložit Bibli. To udělali tak, že si Konstantin nebo Metoděj nebo nějaký jiný vyšší pověřenec vzal Bibli v řečtině, měl u sebe dva písaře, kteří zapisovali. Zajímavostí ale je, jak to zapisovali, když jim to diktoval. Ten,  kdo diktoval, to četl v Bibli napsané řecky, ale hned to překládal -  to značí o jejich jazykové znalosti - a diktoval to tak rychle, že musel mít dva písaře, kteří to zapisovali, každý střídavě po větě. Takže jeden napsal jednu větu a druhý napsal druhou, a potom se teprve tyto přepisy vzaly do jakési "fabriky", kde se tyto texty správně seřadily a začaly se přepisovat již do hotových Biblí.

Další krok, co museli podniknout pro zkulturnění a pro evangelizaci byl zákon. Ve skutečnosti vytvořili dva zákony - jeden civilní (Zákon sudnyj ljudem), který vytvořil Konstantin, a církevní (Nomokánon), ten zase vymyslel Metoděj. Zákon sudnyj ljudem převzal částečně z řeckého zákoníku, tzv. Eklogy privaty, a částečně z římského kanonického práva, které bylo mírnější než řecké. Tento zákon není systematickým zákoníkem, který by postihoval právo v celé jeho šíři, ale spíše výpomocným kodexem, který doplňuje mezery ve stávajícím řádu. Normy obsažené v tomto zákoníku měly velký praktický dopad na veřejný i soukromý život našich předků. Kromě trestů za těžké zločiny zde najdeme i předpisy tykající se svědků u soudu, rozdělování válečné kořisti, práva azylu v kostelích a nerozlučitelnost křesťanského manželství. Základem Nomokánonu je církevní zákoník cařihradského patriarchy Jana Scholastika z 6. století. Takže tito bratři vytvořili zákon, který je částečně řecký, částečně římský, ale také křesťanský.

Cyril a Metoděj v současnosti

Má jejich činnost nějaké uplatnění i v dnešní době? Tuto část bych nechal hlavně na zamyšlení pro Vás, napadá mě spousta věcí, ale zmíním jen jednu.

V jakékoli době může kdokoli dělat veliké věci, které překonají dějiny, pokud si je člověk jistý, že dělá správnou věc, jde s Kristem a dá do toho vše.

Všem spolčákům přeji hodně Božího požehnání a ochranu Panny Marie.

Zdroje:

http://kpc-ostrava.archa.info/index.php?action=main&id_page_category=406&seo=Jubileum-prichodu-sv.-Cyrila-a-Metodeje

http://kpc-ostrava.archa.info/jcm-pastyrsky-list-k-zahajeni.html

http://ikd.bihk.cz/clanek.php?claid=362

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlaholice

http://www.moraviamagna.cz/osobnosti/o_rosti1.htm

Inspirace přednáškou P. Piťhy z 10. 1. 2012 v Bystřici n. P.