Zdrávas Maria

Zdrávas Maria

Zdrávas Maria,
milosti plná, Pán s tebou.
Požehnaná ty mezi ženami
a požehnaný plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné,
nyní i v hodinu smrti naší.

Ave, Maria,
gratia plena, Dominus tecum.
Benedicta tu in mulieribus,
et benedictus fructus ventris tui Jesus.
Sancta Maria, Mater Dei,
ora pro nobis peccatoribus
nunc et in hora mortis nostrae. Amen.

Úvod
I
1. Pozdravení se skládá ze tří částí.
V první části jsou obsažena slova Anděla, hlavně: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s Tebou!" (Lk 1,28) Druhá část jsou slova Alžběty, matky Jana Křtitele: "Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod Tvého života." (Lk 1, 42) Církev přidala třetí část - Maria, neboť Anděl neřekl: Zdrávas Maria, ale "Buď zdráva, milostiplná". Avšak jméno Maria odpovídá slovům Anděla, jak se to dále objasní.

Zdrávas Maria,
milosti plná, Pán s Tebou

2. V prvé části je třeba si uvědomit, že v dávných dobách bylo zjevení se Anděla lidem nebývalou událostí; avšak jeho uctívání bylo považováno za chvályhodné. Proto se při chvále Abraháma uvádí, že pohostinně a s úctou přijal Anděly. Nikdy však nebylo slýcháno, aby Anděl projevoval úctu člověku, dokud nepozdravil Blahoslavenou Pannu, a této úctě odpovídá slovo Zdrávas.
3. V minulosti Anděl nevzdával čest člověku, nýbrž spíše člověk Andělovi, neboť Anděl je větší, než člověk, a to ze třech důvodů.
Za prvé, anděl je větší důstojností. Anděl vlastní duchovou přirozenost: "Který činí posly své duchy". (Z 104,4) Zatímco člověk má zničitelnou přirozenost, pročež i Abrahám říkal: "Chtěl bych mluvit k Pánu svému, ačkoliv jsem prach a popel." (GN 18, 27) Nebyla to vhodná věc, aby stvoření duchové a nezničitelní vzdávali čest stvoření zničitelnému - a tedy člověku.
Za druhé, anděl je větší z důvodu důvěrného vztahu k Bohu. Anděl je blízko Boha, když mu slouží: "Tisíce tisíců sloužily Jemu a desetitisíce desetitisíců stály před Ním". (DN 7,10) Člověk je Bohu odcizen a vzdálen v důsledku hříchu: "Daleko bych letěl, pobýval bych v poušti".(Z 55,8) A tedy je člověku přiměřené, aby vzdával čest Andělu, jako tomu, který je sousedem a přítelem Božím.
Za třetí, anděl je větší z důvodu plnosti jasu Boží milosti. Andělé vyjadřují nejplnějím způsobem účast na samém světle Božím:
"Je možno jeho houfy sečíst? Nad kým nevzchází jeho světlo?" (JOB 25,3) Anděl se tedy vždy zjevuje ve světle. Kdežto lidé, dokonce i když se podílejí na tom samém světle milosti, tedy se účastní v nižším stupni a značně nejasně.
4. Nebylo tedy vhodné, aby Anděl vzdával čest člověku, dokud se nenašel ten, kdo by byl obdařen lidskou přirozeností, a kdo by v uvedených třech výměrech přesahoval Anděly. A právě taková byla Blahoslavená Panna. A proto ve snaze naznačit, že ho převýšila v těch třech věcech, prokázal Jí úctu řečí Buď zdráva.
5. Blahoslavená Panna tedy převyšovala Anděly v těch třech rozměrech.
Za prvé, plnost milosti, která je u Blahoslavené Panny větší, než u kteréhokoliv Anděla; s ohledem na to Jí Anděl projevil úctu řečí Milostiplná, jakoby chtěl říci: vzdávám Ti čest, poněvadž mne převyšuješ plností milosti.
6. Plnost milosti u Blahoslavené Panny lze vymezit trojím způsobem:

V celé duši měla plnost milosti. Bůh uděluje milost kvůli dvěma cílům, hlavně pro konání dobra, a zároveň pro odvrácení zla: v jednom i ve druhém Blahoslavená Panna měla milost nejdokonalejší. Unikla hříchu dříve než kterýkoli jiný svatý, žijící po Kristu. Hřích je buď prvotní, a od toho hříchu byla očištěna v lůně, nebo smrtelný či lehký, a od těchto hříchů byla osvobozena. Odtud: "Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není". (PIS 4,7)
Sv.Augustin uvádí v knize O přirozenosti a milosti: " Kdyby byli dotázáni všichni svatí, když žili na zemi, zda byli bez hříchu, pak by všichni kromě Blahoslavené Panny společně odpovídali: ´Řekneme-li, že hříchu nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravdy´".(I J 1,8) Říká s výjimkou Svaté Panny, o které se z důvodu úcty příslušející Pánu nemá vůbec vypovídat v souvislosti s hříchem. Vždyť víme, že obdržela milost pro přemožení veškerého druhu hříchu, když Jí připadla zásluha počnout a porodit Toho, který byl samozřejmě bez hříchu.
7. Kristus převyšoval Blahoslavenou Pannu tím, že byl (sám od sebe, jako Bůh, Pozn. překl.) počat a zrozen bez prvotního hříchu. Blahoslavená Panna se narodila bez hříchu, ale nebyla takto počata (sama od sebe, nýbrž v závislosti na Kristu, Pozn. překl). Naplnily se u ní všechny ctnosti, kdežto u ostatních svatých pouze některé; jeden byl pokorný, další čistý, ještě jiný milosrdný, a tak svatí představují příklad jednotlivých ctností - jako svatý Mikuláš je příkladem milosrdenství. Zatímco u Blahoslavené panny máme vzor všech ctností: nachází se u ní také vzor pokory: "Jsem služebnice Páně",(Lk 1,38) a o něco dále: "Shlédl na poníženost své služebnice;(Lk 1,48) a vzor čistoty: "Vždyť muže nepoznávám",(Lk 1,34) a tak je tomu jak známo se všemi ctnostmi. Blahoslavená Panna je tedy plná milosti stejně tak v dobročinnosti, jako v odvracení zla.
8. Plnost Její milosti se u ní přelévala z duše na tělo. Vlastnění takové milosti, že prozařuje její duši, je věc velká u svatých, ale u Blahoslavené Panny byla duše tak plná milosti, že se přelévala na tělo, a díky tomu počala ve svém těle Božího Syna. Jak to objasňuje Hugo od sv. Viktora: "Když láska Ducha Svatého obzvláště v Jejím srdci planula, tedy také v Jejím těle podivuhodně zaplesala, takže se z Ní zrodil Bůh i člověk." Jak uvádí Evangelium: "Proto také dítě, které se narodí, bude nazýváno svaté, Syn Boží". (Lk 1,35)
9. Plnost Její milosti se přelévala na všechny lidi. Je nádherná věc, když nějaký svatý dostává pouze milosti, stačící k záchraně mnohých; ale ještě nádhernější věcí je to, když někdo dostává tolik milosti, že ona stačí k záchraně všech lidí na světě - a právě tak je tomu u Krista a Blahoslavené Panny. Tedy v každém nebezpečí můžeš od té chvályhodné Panny získat záchranu. Takže "tisíc na ní zavěšeno štítů",(PIS 4,4) neboli záchran. A tedy v díle každé ctnosti můžeš mít u Ní nalézt pomoc. A proto Ona říká: "V mně je všechna naděje života a ctnosti".(SIR 24,17)
Ona je tedy plná milosti a ta plnost převyšuje anděly. Přísluší tedy jménu Maria to, co se uvádí: "Vzejde v temnostech světlo tvé" - naplní jasností duši tvou" (Iz 58,10-11), nebo "Osvěcující ostatní" čili celý svět. Proto Ji také přirovnávají ke Slunci a Měsíci.
10. Za druhé, Ona převyšuje Anděly důvěrností spojení s Bohem. Anděl to vyjádřil řečí Pán s Tebou, jakoby chtěl říci: ´Projevuji Ti úctu, protože v důvěrnějším spojení s Bohem než já - neboť Pán je s Tebou.´
Tím Pánem je Otec současně se Synem. Není jím žádný anděl, ani žádné jiné stvoření: "Dítě, které se narodí, bude nazýváno svaté, Syn Boží." (Lk 1,35)
Tím Pánem je syn v lůně: "Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Siónu, neboť Veliký je ve tvém středu Svatý Izraele." (Iz 12,6) Jiný vztah má Pán k Blahoslavené Panně a jiný k Andělovi: k Ní má vztah jako Syn, k Andělovi jako Pán.
Tím Pánem je Duch svatý přebývající v Ní jako ve svatyni. Říká se o ní, že je Svatyní Páně, stánkem Ducha svatého, když počala z Ducha svatého: "Duch svatý na Tebe sestoupí." (Lk 1,35)
A tedy Blahoslavená Panna je blíže Bohu než anděl: v Ní přebývá Bůh Otec, Bůh Syn a třetí božská osoba Duch svatý, čili celá Trojice. Proto o Ní zpíváme: Ó důstojné místo přebývání celé Trojice!"
Pán s tebou, toť nejvznešenější vymezení, jaké Jí Anděl mohl dát. Správně uctil Blahoslavenou Pannu jako Matku Páně, a tedy Pannu. Přiléhavé je také Její jméno Maria, což v syrském jazyce znamená Panna.
11. Za třetí, Maria převyšuje Anděly čistotou, neboť nejenže byla sama čistá, ale také jiným udělila čistotu. Její nejvyšší čistota zahrnuje právě tak osvobození od viny, když se ta Panna nedopustila žádného těžkého ani lehkého hříchu, jako i od trestu.
12. Trojí kletba dopadla na člověka z důvodu hříchu.
První dopadla na ženy, když po ztrátě celistvosti těla obtíženy nosí dítě a rodí v bolestech. Blahoslavená Panna byla od toho všeho osvobozena: počala nikoli ztrátou panenství, v nošení doznala úlevy, a Spasitele porodila s radostí: "Ušlechtile rozkvete, radostně bude jásat a plesat." (Iz 35,2)
13. Druhá dopadla na muže, když v potu tváře vydělávají na svůj chléb. Také toho byla Blahoslavená Panna ušetřena, když jak praví Apoštol, když panna odpoutaná od starostí tohoto světa a "je starostlivá o věci Páně, aby byla svatá." (IKor7,34)
14. Třetí dopadla stejně na muže, jako na ženy, kteří se oba v prach obrátí. A od toho zůstala osvobozena Blahoslavená Panna, když byla s tělem vzata do nebe. Věříme totiž, že při zesnutí byla vzkříšena a odnesena do nebe: "Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinutí, Ty i stánek Tvé moci." (Z 132,8)

Požehnaná Ty mezi ženami

15. Ona byla tedy očištěna od jakéhokoli kletby a proto je požehnaná mezi ženami. Ona sama tak odložila kletbu, přinesla požehnání a otevřela cestu do nebes. Přísluší Jí tedy jméno Maria, které se překládá jako Hvězda mořská. Jako mořeplavce vede mořská hvězda do přístavu, tak křesťana Maria přivádí k slávě.

Požehnaný plod života Tvého

16. Hříšník někdy hledá něco, čeho nemůže dosáhnout, a dosahuje toho spravedlivý: "Jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého." (PR 13,22) Eva toužila po ovoci, ale nenalezla v něm to, co očekávala. Kdežto Blahoslavená Panna nalezla ve svém ovoci všechno to, po čem Eva toužila.
17. Eva totiž vyhlížela ve svém ovoci tři věci.
Za prvé to, co jí falešně sliboval ďábel, zejména vyrovnání se Bohu a jeho vynikajícího poznání dobra a zla: "Budete - řekl jim svůdce - jako bohové." (GN 3,5) "Mluví lež, protože je lhář a otec lži." (J 8,44) Eva se po snědení ovoce nestala podobná Boha, právě naopak stala se mu nepodobná; hříchem se odklonila od své spásy, od Boha, a proto byla vyhnána z ráje. Zatímco právě totéž nalezla Blahoslavená Panna v plodu svého lůna, a s Ní všichni křesťané. V Kristu se uzdravujeme a připodobňujeme se k Bohu. "Až se ukáže, budeme Mu podobni, protože Ho budeme vidět tak, jak je." (I J 3,2)
Za druhé, Eva toužila ochutnat ovoce, když se jí zdál chutný; nenalezla však chuť, když si okamžitě uvědomila svou nahotu a utrpení. Kdežto my v ovoci Panny nacházíme svobodu a spásu: "Kdo jí mé tělo... má život věčný." (J 6,54)
Za třetí, ovoce Evy mělo krásný vzhled. Ještě krásnější je ovoce Panny, kterého touží obdivovat andělé. "Jsi nejkrásnější ze synů lidských." (Z 45,3) A proto je odleskem otcovské slávy.
Eva nalezla ve svém ovoci to, co také každý hříšník shledává ve svém hříchu. Kdežto my shledáváme uspokojení našich tužeb v ovoci Panny.
18. Ovoce Marie je skrze Boha tak chvalitebné, že se od něho přelévá milost na nás projevujících Jemu úctu. "Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe všemi možnými duchovními dary, protože jsme spojení s Kristem." (Ef1, 3) Andělé mu projevují úctu: "Chvála, sláva, moudrost, děkování, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu", (Zj 7,12) jakož i lidé: "Každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán",(FLP 2,11)"Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně."(Z118,26)
Tak je tedy Panna blahoslavená; ale ještě blahoslavenější je Její ovoce.

Zdroj

Výklad modlitby sv. Tomáše Akvinského http://www.cormier.cz/v_zdr.htm


Vyhledávání na stránkách